BÁBOVKY


Bábovky, knihu Radky Třeštíkové, jsem si pořídila s velkým očekáváním už někdy loni v létě. Stejně jako pár dalších knih čekala spořádaně v knihovně, než mě znovu popadne čtecí mánie, která se od doby, co se narodily děti, dostala těžce do útlumu.

Minulý rok jsem s chutí četla v časopise Žena a život články této autorky. Ač jsem ji do té doby neznala, její styl psaní se mi zalíbil. Radčiny dopisy byly vždy naplněné, zdálo se mi, milým, citlivým, opravdovým a místy dojemným vyprávěním a úvahami. To byl důvod, proč jsem se těšila i na její knihu.

Bábovky jsou souborem dvanácti příběhů. Osudy žen, které jsou vzájemně propletené, jedna zpověď vysvětluje druhou a společně pak tvoří celek. Anotaci knihy najdete TADY. První dvě kapitoly jsem přečetla rychle. Rebeka a Karolína, těhotná milenka a manželka, která touží po dítěti…  A na tomhle místě pro mě kouzlo začalo vyprchávat. Jak jsem se dostávala dál a dál, jednotlivé postavy se mi začaly plést. Najednou jsem si nemohla vzpomenout, ke komu kdo patří a čí příběh vlastně osvětluje. Zamotala jsem se do toho tak solidně, že jsem dokonce na několik dní knihu odložila, abych si od těch spletitých vztahů odpočinula.


Možná to bylo tím, že jsem Bábovky četla většinou až v noci před spaním, kdy už jsem nebyla dost svěží na to, abych vnímala ten vztahový labyrint. Možná jsem měla trochu jiná očekávání. Za sebe tedy můžu říct, že ač autorka píše velmi lehce a čtivě o reálných životních tématech, já jsem byla rozčarovaná. Chvíli jsem hledala slova, která by nejlépe vystihla můj pocit z této knihy. Ta slova jsou překombinovaná a těžko uvěřitelná. Příliš mnoho postav se podle mě setkává díky příliš mnoha náhodám… Mně knížka bohužel nesedla.

Četli jste Bábovky? Jak se Vám kniha líbila?

Žádné komentáře